Vážení čtenáři,
jedním z našich dlouhodobých a hlavních cílů je taková péče o půdu, která každý rok prokazatelně zlepšuje její stav. Naše znalosti a možnosti jsou dnes nevídané. Technologická a informační revoluce ovlivnila naše životy nebývalým způsobem a umožňuje nám vylepšovat naše postupy na základě zpracování detailních dat.
Aktuální vydání je proto malým speciálem zaměřeným právě na regenerativní zemědělství. Kromě našeho praktického přístupu se dozvíte více i o projektu Pro ječmen, který je unikátním spojením podnikové a akademické sféry a je výjimečnou zkouškou metod regenerativního zemědělství na příkladu některých plodin. Tímto bych rád poděkoval kolegům Tomáši Sojkovi, Jakubu Elblovi, Tomáši Vítkovi, Františku Špičkovi, Petru Bergerovi, Kateřině Netopilové a Jiří Kouřilovi za jejich výbornou práci na projektu.
Přeji příjemné čtení.
Na zdravé půdě nejvíce záleží zemědělcům
V předchozích dílech našeho zpravodaje jsme se již několikrát dotkli tématu regenerativního zemědělství. Je proto namístě důkladně jej vysvětlit. Přestože termín regenerativní zemědělství můžeme používat zaměnitelně s udržitelným zemědělstvím, nejedná se o ekologické zemědělství. Regenerativní zemědělství má za cíl zvyšovat obsah organické hmoty v půdě a zamezovat vzniku negativních jevů, mezi které patří například eroze půdy. Jde tedy o praxi, které by se měl každý zemědělec přiblížit.
Klíčové pro každého udržitelně uvažujícího zemědělce je hospodaření v režimu, v němž je respektována půda a její vlastnosti. Než aby se zcela omezily pesticidy a hnojiva, je vhodnější je aplikovat pouze tam, kde jsou skutečně potřeba. Regenerativní přístup v zemědělství se tedy neobejde bez použití nových technologií a inovací. Potřebná data zjistíme analýzou půdních vzorků, satelitním dohledem nebo s využitím dronů a senzorů. Zvýšením obsahu organické hmoty v půdě působíme pozitivně na schopnost infiltrace a zadržování vody v půdě a dále pak obecně limitujeme riziko vodní a větrné eroze společně s omezením růstu plevele.
Před setím ponechat posklizňové zbytky
Jedním z řešení, která v JTZE aktuálně na několika farmách testujeme, je náhrada tradičního setí a zpracování půdy inovativními metodami. Abychom půdu narušili co nejméně, využíváme na našich polích metodu strip-till neboli pásové zpracování půdy. Jednoduše řečeno, půda se zpracovává jen v úzkých pásech a zbytek zůstává netknutý a bohatý na přirozené posklizňové zbytky plodin nebo meziplodiny.
Je objektivní uvést, že vstupní náklady na adaptaci této metody jsou velké. Investice do jednoho ze secích strojů může být kolem 8 milionů korun, a specializace strojů navíc omezuje jejich použití pouze na vybrané plodiny.
Na některých farmách, například na naší na Slovensku, zkouší tamní agronomové metodu no-till. Na takto obhospodařovaných polích jsou maximálně omezeny orba a jiné druhy zpracování půdy. Pro aridní oblasti, kde obecně půda čelí vysušení a vysokému potenciálu eroze, může jít o nejvhodnější způsob návratu organické hmoty do půdy. Určitě se vyplatí sledovat vývoj farem, které tuto metodu aplikují.
Plodinová diverzita prospívá přírodě i nám
Přestože je zemědělství jednou z nejstarších lidských činností, naše znalost optimální udržitelné produkce se neustále vyvíjí. Velmi slibné výsledky ukazuje například setí meziplodin a podpůrných plodin. Jinými slovy, běžnou monokulturu (jedna plodina na určité výměře pozemku) můžeme vhodně doplnit podpůrnou plodinou (pěstuje se současně s hlavní plodinou) nebo meziplodinou (pěstuje se v meziporostním období mezi hlavními plodinami) tak, aby se zvýšila plodinová diverzita v dané oblasti.
Meziplodiny jsou tedy efektivní ochranou proti erozním jevům a vytvářejí podzemní a nadzemní biomasu, která je zdrojem organické hmoty s různou dobou rozkladu v závislosti na obsahu uhlíku a dusíku v půdě. Mimo to mohou plodiny poskytnout ochranu proti škůdcům, kteří mohou napadat hlavní plodinu. Výsev řepky ozimé zkoušíme s dalšími plodinami, které ji během růstu chrání. Již vyzkoušeným příkladem je výsev kukuřice s jetelem nebo fazolí v meziřádku.
Regenerativní zemědělství zkrátka představuje komplexní a dlouhodobý přístup v péči o půdu s jasnými předpoklady a také překážkami, který při širokém uplatnění a podrobném vyhodnocování představuje velmi nadějnou odpověď na požadované směřování evropského zemědělství.
Vedle prostředí má zásadní vliv také krmení zvířat, jeho kvalita, hygiena a dávkování ve stejném množství. V kombinaci s managementem stáda, který je klíčový pro jeho zdravotní stav a výkon, dokážeme vyrobit až 40 l mléka/ks/den. Jde o velmi přesný balanc časů krmení, dojení, stlaní, reprodukce a další péče o skot. Ve spokojenosti skotu hraje roli také pravidelnost krmení. Pokud jeden krmič například postupuje při krmení zleva doprava a druhý naopak, časový rozdíl dávky může být až hodinový a znatelný, což je ideální v praxi minimalizovat.
Zachování kvality ječmene a s ním i českého piva regenerativními postupy. Spolupracujeme s Plzeňským Prazdrojem i se školami
Na začátku února 2024 jsme představili naši účast na projektu Pro ječmen – vědecko-výzkumném projektu, ve kterém se JTZE, Plzeňský Prazdroj, Česká zemědělská univerzita, Mendelova univerzita a další inovátoři doplňují, aby udrželi kvalitu českého sladovnického ječmene.
K české kultuře neodmyslitelně patří poctivé pivo. Ne nadarmo se z plzeňského ležáku stal celosvětový fenomén a zlatým standardem je ten, u kterého vše začalo – ležák Pilsner Urquell. Pro udržení kvality a přední pozice je ale potřeba myslet na jeho základní surovinu, ječmen.
Podle dat z průzkumu Prazdroje polovina lidí ani neví, že slad z ječmene ovlivňuje chuť piva. Většina si spojuje chuť s chmelem, který je samozřejmě také důležitý, nicméně význam ječmene dokazuje jeho vysetá plocha. Plocha tuzemských polí s ječmenem je zhruba 40krát větší než ta s chmelem a zhruba 11krát větší než tuzemské vinice. Sklizeň z metru čtverečního pak pokryje zhruba výrobu 8 piv. Stojí-li průměrné točené pivo 58 Kč, pak je náklad na potřebný ječmen méně než 0,5 Kč (tedy přibližně jedno procento z finální ceny). V momentě, kdy Plzeňský Prazdroj začal v důsledku klimatických změn monitorovat ohrožení budoucích dodávek ječmene, bylo potřeba jednat.
Udělejme vše pro ječmen
Proto vznikl projekt Pro ječmen, v rámci něhož Prazdroj oslovil nás, univerzity, výrobce zemědělských strojů, analytiky a producenty osiv. Základem projektu je pětiletý polní experiment srovnávající kvalitu a výnosnost regenerativního zemědělství oproti konvenčnímu.
Vybraná pole na Vysočině (Eurofarms Jihlava), Královéhradecku (Rolana) a ve středních Čechách (školní statek ČZU) byla zvolena jako reprezentativní v kontextu českého podnebí a následně byla rozdělena na dvě varianty – „konvenční“ a „regenerativní“. Aby byl výsledek opravdu přesný a zjištěné informace reprezentativní, provedla se na obou částech pozemků půdní analýza za účelem stanovení základních půdních parametrů a za využití dat ze satelitů byla stanovena heterogenita těchto pozemků.
Na části pozemků, kde budou uplatňovány metody regenerativního zemědělství, je plánován permanentní pokryv půdy. Cílem je minimalizace odparu vláhy a rostlinný pokryv také přirozeně snižuje riziko eroze a vede k růstu objemu organické složky půdy. Stejně jako na všech našich pozemcích jsou i v tomto projektu plodiny na polích rotovány. Například v podniku Eurofarms Jihlava se v prvním roce pěstuje ječmen, pšenice, řepka a mák, v následujícím roce se změní pořadí, rok nato taktéž a tak dále. Součástí užitých metod je také minimalizace orby. V momentě, kdy se zkombinuje přístup regenerativního a precizního zemědělství, nastane úžasná symbióza. O našem přístupu k preciznímu zemědělství si můžete přečíst v prvním vydání zpravodaje.
Jeden z cílů projektů je ověřit na kvalitních datech, jaký je vliv regenerativního zemědělství na hektarový výnos. Současně ale nejde o jediné hodnoticí kritérium. Klíčovými ukazateli jsou také kvalitativní parametry sklízených plodin, protože naším cílem je dosahovat dlouhodobě stabilní kvality pěstovaných komodit.
Český ječmen, české pivo
Proč ale ten apel na tuzemskou produkci ječmene? Aby uvařené pivo mohlo nosit značku „české“, musí splňovat kritéria nastavená Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, která mimo jiné přesně vymezují odrůdu ječmene, kterou mohou pivovary při výrobě použít, včetně podmínky poměru tuzemské a importované produkce.
Projekt Pro ječmen představuje unikátní projekt spojující všechny klíčové partnery na cestě k udržitelnější produkci tuzemského zemědělství. Nechte se jím inspirovat a sledujte jej mimo jiné na webových stránkách projektu.
Zaujalo nás
Jan Šimek nedávno vystoupil v pořadu České televize 90′. Diskuze se mimo jiné týkala probíhajících zemědělských protestů, evropských nařízení a dotační politiky.
Česká spořitelna vydala ekonomickou a strategickou analýzu popisující vlivy na trh s obilniny. Analýza zkoumá vývoj produkce, spotřeby, importu a exportu evropských zemí na zemědělském trhu.
Zaujal Vás zpravodaj Půda v dobrých rukou? Přihlaste se k jeho odběru.
