Vážení čtenáři,
doposud jsme se v našem zpravodaji věnovali především rostlinné výrobě a péči o půdu. Nedílnou součástí našeho oboru je ale i živočišná výroba – produkce mléka a masného skotu. Podle mě je nezbytné poukazovat na to, jak úzce jsou obě oblasti propojené, ať již jde o produkci organických hnojiv, nebo naopak krmiv, a pokud půjdeme dál a budeme se tomuto tématu věnovat v dalších vydáních, i na možnost využívat synergií rostlinné a živočišné výroby s bioplynovými stanicemi. V aktuálním vydání vám proto přinášíme nejen shrnutí našeho přístupu k živočišné výrobě, ale i zajímavá data a srovnání se zahraničím.
Přeji příjemné čtení.
Spokojený skot nenajdeme jen na pastvinách
Produkce kvalitního mléka je jedna z oblastí českého zemědělství, na které můžeme být v mnoha případech oprávněně hrdí. Při celkovém pohledu totiž v Česku skot dosahuje třetí nejvyšší dojivosti v Evropské unii. Stojí za tím nejen tradice a know-how, ale v posledních letech i nové technologie zlepšující péči o stáda.
Na začátek pár čísel. Evropský průměr dojivosti je 7,5 tis. litrů na krávu a rok a český průměr pak kolem 9,5 tis. litrů. Nejlepší farmy dosahují dojivosti dokonce 14 tis. litrů. Přehledné statistiky vydává každoročně Svaz chovatelů holštýnského skotu, který mimo jiné určuje žebříček nejproduktivnějších stájí v Česku. Ostatně portál eskot.cz je ukázkou, jak významně dnes do zemědělství promlouvají data.
Pro dokreslení vývoje ve výkonu české produkce mléka je dobré uvést, že v období první republiky byl stav skotu zhruba 3,2 milionu kusů. V roce 1995 jsme zaznamenali významný pokles a v dnešní době chováme pouhých 1,2 milionu kusů skotu (z toho cca 350 tisíc dojnic). Pokles počtu stád však doháníme nárůstem užitkovosti, která se dříve pohybovala kolem 3,9 tis. litrů mléka a dnes dosahujeme průměrně 9,5 tis. litrů mléka. Ve srovnání s průměrem EU v přepočtu na hektar i na obyvatele máme obecně zvířat méně. Chov skotu přitom zajišťuje produkci organických hnojiv pro rostlinnou výrobu a pokud je na farmě současně bioplynová stanice, umožňuje také výrobu elektrické energie z obnovitelného zdroje.
Rozdílné přístupy k výrobě mléka v EU
Za zmínku stojí několik zemí, kam se naši kolegové vydávají za inspirací a studiem tamních přístupů (vybíráme Nizozemsko, Rakousko, Finsko a Německo).
- Nizozemsko drží prvenství v dojivosti díky svému vysoce intenzivnímu přístupu a skutečně velkým stájím. Například největší chov v České republice má cca 1,2 tis. kusů skotu, zatímco největší chovy v Německu a Nizozemsku mají i 4 tisíce.
- Oproti tomu Rakousko je spíše extenzivní, má nižší dojivost a používá extenzivní plemena jako tyrolský šedý skot. V Rakousku najdeme mnoho malých zemědělců chovající mléčný skot, kteří na rozdíl od řady jiných vytvářejí reálnou produkci, jako jsou mléko, sýry a další.
- Finská živočišná výroba je velmi zajímavá a specifická. Vzhledem k nepříznivým chladným podmínkám není možné pravidelně vyrábět kukuřici na siláž – celosvětově nejlepší zdroj objemových krmiv. Na druhou stranu jsou ve Finsku srážky charakterizovány vyšším úhrnem a především pravidelností, a proto se dá na jednom hektaru luk vypěstovat více hmoty než u nás. Při diskuzi s finskými výrobci mléka zjistíte, že se o své trávy starají stejně usilovně jako my o pšenici, a navíc i píci pěstují intenzivně – pravidelně obnovují osiva a podpůrně hnojí i s využitím průmyslových hnojiv. To může být pro naše zemědělství inspirací, neboť většina českých podniků přistupuje k loukám a pastvinám spíš jako ke zbytkové půdě a stará se o ni výrazně méně než o ornou půdu.
- V Německu je hned několik způsobů hospodaření, od skutečně velkých chovů po minichovy v jednotkách kusů mléčného skotu. Největší podíl mikrozemědělců je v Bavorsku a je u nich patrný jednoznačný trend odklonu od produkce mléka. Mladší generace farmářů nechce čelit výzvám v produkci mléka, u které prakticky neexistuje volný čas ani dovolená. Krávu je potřeba dojit i o svátcích nebo v nemoci. Proto německé farmy produkci mléka ruší. Bavorské mlékárny tak mají velký zájem o české mléko a některé jsou na něm již v dnešní době existenčně závislé.
- V kontextu debaty o welfare zvířat je pro nás zarážející, že v Německu je zcela běžné „vazné ustájení“. S tím se v dnešní době na tuzemských farmách již nesetkáme. Od roku 2026 by mělo být vazné ustájení v Německu zakázáno zákonem, i když se proti tomu vedou velké protesty.
Vynikající prostředí pro dojnice je pro nás zásadní
Efektivita výroby mléka by se dala vyjádřit jednou větou – kráva nejvíce dojí za stále stejných a podmínek. Nejlepší farmy s nejlepšími ekonomickými výsledky jsou ty, kde jsou krávy spokojené. „Stádu se snažíme dát vždy více. Než mít například stáj naplněnou na sto procent je lepší ji mít vždy volnější,“ říká Petr Ficbauer, ředitel živočišné výroby na dvou farmách Agrosumak ze skupiny JTZE, a reaguje tak na naše zjištění, že více skotu ve stáji sice může zvednout objem produkce, ale je to na úkor kvality mléka. Proto je mnohem důležitější investovat do vynikajícího prostředí, ve kterém je o krávy dobře postaráno. Jedním z takových parametrů je neomezený přístup ke kvalitní napájecí vodě a dostatek vzduchu ve stáji a myslíme také na odpočinek krav. Do správně naplánovaného boxového lože přijde pouze jedna kráva a její minimální doba ležení trvá alespoň 12 hodin.
Vedle prostředí má zásadní vliv také krmení zvířat, jeho kvalita, hygiena a dávkování ve stejném množství. V kombinaci s managementem stáda, který je klíčový pro jeho zdravotní stav a výkon, dokážeme vyrobit až 40 l mléka/ks/den. Jde o velmi přesný balanc časů krmení, dojení, stlaní, reprodukce a další péče o skot. Ve spokojenosti skotu hraje roli také pravidelnost krmení. Pokud jeden krmič například postupuje při krmení zleva doprava a druhý naopak, časový rozdíl dávky může být až hodinový a znatelný, což je ideální v praxi minimalizovat.
Šlechtitelství je určující pro zdraví a výkonnost stád
Naprostou většinu mléčného skotu v Česku tvoří dvě plemena – výkonnější a modernější holštýnské a tradiční české strakaté. Podíl holštýnského plemene na populaci dojeného skotu v ČR je kolem 60 % a není se čemu divit. Užitkovost u holštýnského plemene byla průměrně 10 700 kg mléka za laktaci, u českého strakatého 8 150 kg. Pro užitkovost je zásadní i výběr správných býků. V Česku se pro šlechtění holštýnské populace používají především býci severoamerické provenience. Na našich farmách pak cíleně odchováváme zvířata nejen s vyšší užitkovostí, ale také s ohledem na vhodný poměr nutričních složek mléka, jejichž kvalitu si naši odběratelé cení.
Jednu dobu představovalo hit plemeno montbelliard. Tato kombinace holštýnského a českého strakatého plemena je dnes na ústupu. Dalším zajímavým plemenem je bezpochyby jersey se svým velmi tučným mlékem. Zcela typickým českým plemenem je dnes již téměř nepoužívaná česká červinka. Kvůli své nízké dojivosti a ekonomice se chová už jen se speciální dotací jako genetická rezerva.
Příběh Farmy Neznašovy
JTZE přebírala Farmu Neznašovy v roce 2021. Místní chov měl 280 kusů mléčného skotu a dodávka mléka byla 5 tis. litrů denně. Rekonstrukce stáje přišla na cca 12 milionů korun. Hlavním přínosem ale byli naši kolegové, kteří úspěšně zavedli moderní postupy péče o zvířata. Po roce a půl jsme zvýšili počet dojnic na 350 kusů a zvedli denní dodávku mléka na téměř 12 tis. litrů. Denní užitkovost byla na začátku roku 2021 cca 18 litrů, dnes je přes 30 litrů.
Rozhovor s Petrem Němcem: Zdravá a dojná. Technologie zvedá produkci mléka s ohledem na vitalitu krav
„Když někdo neumí, dejte ho ke kravám, tam nebude vadit,“ tvrdí stará družstevnická báchorka. Zeptali jsme se Petra Němce ze statku Sobětice, jak vypadá dnešní péče o stáda a jak do ní vstupují technologie a lidé.
Jaké jsou dnešní požadavky na pracovníky v zemědělství?
Ono se dřív říkalo: „Když někdo neumí, tak ho dejte ke kravám, tam nebude vadit.“ Ale dnes na moderní farmě, která může mít tisíc krav, skutečně žádného hlupáka nenajdete. Minimálně v našem případě jde v naprosté většině o lidi, kteří mají jasno a jsou v oboru vzdělaní. S tím samozřejmě souvisí umění komunikace s lidmi a organizování celé farmy. Většina krav se chová ve velkých podnicích, o kterých někteří soudí, že jsou tam zvířata pouze využívána a maximalizuje se jen jejich užitkovost. To už ale dávno neplatí a na zvířata je nahlíženo jako na bytosti, byť hospodářské, kterým musíme poskytnout maximální welfare, pohodlí a zdraví.
Zemědělství obecně se rychle modernizuje. Jaké technologie dnes najdeme na mléčných farmách?
Trendem jsou obojkové „žvejkometry“, které dnes mají tři funkce. První je funkce identifikační a datová. Druhou funkcí je sledování pohybové aktivity, a to samozřejmě souvisí s reprodukcí. Třetí pak souvisí se zdravotním stavem. Přesněji identifikujeme říji zvířat a včas odhalujeme případné zdravotní komplikace.
Důvod pro robotizaci dojíren je pak prostý: snížený počet zájemců o zemědělství. Nižší počet lidí musíme dohnat technologickou výpomocí. Podobný případ se týká krmných automatů u telat.
Co se týče odhalení zdravotních potíží u zvířat, slyšel jsem, že jde pomocí dat predikovat jejich nemoc i den dopředu. Co je na tom pravdy?
Je to naprostá pravda. Data získaná z obojků, ať už jde o pohybovou aktivitu, nebo intenzitu přežvykování, a data v průtokoměrech mléka nám umožňují odhalit nemoc o dva až tři dny dříve, než se na zvířeti projeví vizuálně. Díky tomu se i pracovník s kratší zkušeností dokáže o zvířata postarat stejně dobře, nebo dokonce lépe než zkušení srdcaři.
Všechny tyhle systémy samozřejmě taky slouží k tomu, aby se neustále zvyšoval výkon a zdraví krav.
Co je cílem moderního zemědělství a jakým čelí nástrahám?
Cílem jsou zdravé potraviny. A měli bychom také v maximální míře produkovat lokální, vlastní potraviny. Podívejme se na situaci s masem. Produkujeme ho za přísných podmínek, a přesto je maso z Argentiny vnímáno jako prémiové, aniž by zákazníci měli jakékoli informace, za jakých podmínek bylo vyrobeno, a dovolím si tvrdit, že za tak přísných a potřebných předpisů jako u nás to nebylo.
Zaujalo nás
Brazílie zaznamenala v roce 2023 zpomalení tempa deforestace amazonského pralesa. K podobnému poklesu došlo v Kolumbii. Co za tím stálo přibližuje článek Yale.
Analýza Raiffeisenbank sledovala vývoj cen průmyslových výrobců. Konec roku ukazuje na předchozí sedmiměsíční pokles cen v zemědělství, obzvlášť v rostlinné výrobě. Podle komentáře Raiffeisenbank tak existuje prostor, ve kterém mohou ceny potravin klesnout také koncovým spotřebitelům.
Přínosy regenerativního zemědělství už začínají zajímat i velké firmy. Fondy mezi roky 2021 a 2023 investovaly 1,4 mld USD do startupů, které se na regenerativní zemědělství zaměřují.
Taktéž tuzemské podniky se více zajímají o regenerativní zemědělství, nedávno jsme oficiálně představili naši spolupráci s Plzeňským Prazdrojem zvanou Pro Ječmen.
Evropští zemědělci aktuálně protestují napříč Belgií, Francií, Německem, Rumunskem, Polskem, Řeckem, ale také u nás, na Frýdecko-Místecku, Karvinsku a Ostravsku. Podle svých slov tak chtějí upozornit na dlouhodobě podhodnocené zemědělství.
Zaujal Vás zpravodaj Půda v dobrých rukou? Přihlaste se k jeho odběru.
