Vážení čtenáři,
zemědělství se věnujeme roky a věříme, že jsme se za tu dobu naučili o půdu řádně starat – v zájmu přírody i udržitelné produkce. Myslíme si, že naše zkušenost může být cenná, a rádi bychom ji proto s vámi sdíleli. Zvolili jsme formu zpravodaje Půda v dobrých rukou.
Trváme na tom, že úlohou a povinností dobrého zemědělce je zlepšování kvality půdy, na které hospodaří, a péče o životní prostředí kolem nás. Zároveň žijeme v tržním prostředí a musíme myslet na mzdy zaměstnanců, investice do nové techniky a nutnost být konkurenceschopní při pronájmu půdy.
Ve zpravodaji se chceme zabývat i širším kontextem tuzemského a evropského zemědělství. V našich zeměpisných šířkách nám nehrozí riziko nedostatku potravin, přesto ale musíme do Evropské unie dovážet řadu surovin, které bychom si snadno mohli vyprodukovat. Příkladem může být sója nebo hovězí maso dovážené z Jižní Ameriky a částečně odpovědné za odlesňování planety.
Součástí dnešní evropské debaty jsou také zemědělské dotace. Neuslyšíte od nás pobídky, že by se měly zvyšovat. Rádi se ale zúčastníme diskuze, jak je zacílit, aby byly jejich dopady efektivní a podle plánu.
Zemědělství je inovativní obor. V JTZE využíváme Controlled Traffic Farming.
Ukázka řízeného pojezdu strojů v systému CTF.
Controlled Traffic Farming je pokročilý způsob, jak na poli ovládat zemědělské stroje a šetřit půdu. Technika vstupuje na pozemky přesně a pouze tehdy a tam, kdy a kde je to potřeba. Namísto toho, abychom při hospodaření pojezdili až běžných 90 % plochy pozemku, v JTZE dosahujeme s metodou CTF pojezdu po pouhých 30 % pozemku. Jaký to má efekt na zhutnění půdy a úsporu paliv, hnojiv a postřiků, si lze snadno představit: půda je provzdušněná a lépe zadržuje vodu a minerální látky.
Základní investice, kterou jsme pro zlepšení stavu půdy již před několika lety realizovali, spočívala v pořízení pásových strojů nebo speciálních pneumatik s nízkým tlakem na půdu. CTF jde ale ještě o krok dále.
V detailu tak naše dnešní práce vypadá tak, že traktorista využívající systém CTF přijede na pole, synchronizuje satelitní navigaci s vlastní sítí a po aktivaci systému autonomní navigace se pohybuje po trasách s přesností kolem 2 cm. Stroje pak jezdí s minimálními přejezdy v jednotné stopě po poli, po stejném místě, rok co rok. Všechna vozidla mají konkrétní rozchody a přesně dané šířky či jejich násobky.
Aktuálně systém CTF využíváme již na 3 500 ha půdy. Nasadili jsme ho v roce 2014 v naší společnosti Eurofarms Agro-B v Kardašově Řečici.
Zavádění systému vyžaduje investice a plánování – přínosy pro udržitelnost jsou ale značné
Při zavádění vyžaduje systém CTF několik nutných opatření a promyšlený přístup. Protože je u CTF stěžejním parametrem přesnost, základním požadavkem je precizní zmapování polního terénu. Musí se zohlednit každý terénní detail a každá překážka. U změření terénu ale potřebné přípravy nekončí. Bylo nutné sjednotit vozový park – rozchody strojů jsme sjednotili na šířku 2,25 m a záběry na šířku 9 m a její násobky. Pro aplikační techniku jsme zavedli záběr 36 m.
Pokud vás téma CTF v podání JTZE zajímá podrobněji, rádi vás uvítáme na jedné z našich farem, na které CTF praktikujeme. Stačí odpovědět na e-mail s tímto zpravodajem.
Žně ukázaly několik zajímavých trendů
Pro zemědělce představuje období žní kritický okamžik, během kterého se ukážou celkové výsledky jejich úsilí na poli. Ty letošní byly definovány 16 dny na konci července a začátku srpna. V tomto období si jistě vzpomeneme na krupobití a deště (a místy i krupobití) o úhrnu až 100 mm srážek, které na řadě míst zmařily postup sklizně a velmi snížily kvalitu úrody.
Celkový pohled na tuzemská pole je ale spíše pozitivní a výnosy žní mírně nadprůměrné. Jaro až do května přineslo dostatek srážek, místy dokonce tolik, že na několika místech nebylo možné provádět některé polní práce.
Druhá polovina května a celý červen a červenec se následně nesly ve znamení sucha, které přineslo výrazné rozdíly v produkci v rovinatých a nížinných oblastech (Polabí, Haná) a v kopcovitých oblastech s vyšší nadmořskou výškou.
Nyní je dokončována sklizeň kukuřice, u které očekáváme podprůměrné výnosy. Také nezemědělci si totiž všimli, že je letošní kukuřice o něco kratší, než je běžné. Může za to studený květen a suché léto. Červencové deště sice kondici kukuřice znatelně vylepšily, ale celkově výnosy na průměrnou úroveň už nedohnaly. Z hlavních plodin nás ještě čeká sklidit sóju a cukrovou řepu, kde jsou zatím podobné výsledky jako v minulých letech.
Rozloha obdělávané plochy se snížila a na českých polích se prosazují nové plodiny
Nejprve několik čísel ze statistik. Celková obdělávaná plocha v ČR se za 20 let snížila o 10 %. Přibližně polovina orné půdy je využívána pro pěstování obilovin, hlavně pšenice a ječmene. Pětina je pro olejniny typu řepka, slunečnice, sója a mák a další pětina je určená pro pícniny na orné půdě, tedy krmné plodiny, jako jsou silážní kukuřice nebo vojtěška.
V posledních letech se však značně snížila plocha obilovin. Největší ztráty si můžeme všimnout zejména u ječmene, ovsa a žita, jejichž orná půda se zmenšila o celých 30 %. Podobné, leč nepatrnější zmenšení plochy nastalo u pšenice, zde pouze o 4 %. Jeden z největších nárůstů ale zaznamenaly sójové boby, které získaly rekordní zvětšení o 783 %. Hrách na zrno se zvedl o 68 % a řepka olejná o 21 %.
Řepka je často kritizovanou plodinou. Ve skutečnosti je to ale velmi dobrá předplodina pro obiloviny (stejně jako sója a hrách). Navíc přispívá k pestrosti osevních plánů a díky hlubokému kořenovému systému pomáhá zlepšovat kvalitu a strukturu půdy. V ČR je pěstována na cca 16 % orné půdy. Zároveň asi překvapí, že se řepka do EU musí dovážet. Konkrétně v sezoně 2022/23 bylo dovezeno 6,8 milionu tun řepky, z toho 50 % dokonce z Austrálie! To znamená téměř 100 cest těch největších lodí přes celý svět.
Zastavme se u méně častých, a přesto neméně zajímavých plodin.
Pšenice tvrdá je v Česku aktuálně druhým nejpěstovanějším druhem pšenice po pšenici obecné, přestože představuje pouze 5–8 % celosvětové produkce. Je známá také pod názvem semolina a má význam hlavně pro výrobu těstovin. Hodí se do suchých oblastí, pokud totiž v době dozrávání do sklizně přijde déšť, hrozí značná degradace úrody. V České republice tvoří jen asi 0,14 % výměry (více než 3 000 hektarů). Dobrým pěstitelům jednoznačně nabízí možnost zpestřit úrodu, zvýšit marže a vyrobit úrodu zpracovatelnou v tuzemsku.
Sója se sice pěstuje na přibližně 1 % orné půdy v ČR, přesto začíná získávat na popularitě. Využívá se pro svůj vysoký obsah bílkovin v potravinách, jako je tofu, sójové maso nebo sójové mléko. V Evropě jsou pro ni příznivé podmínky, i tak je v obrovské míře dovážena z Jižní Ameriky. Ročně je dovezeno cca 15 milionů tun sóji. Je pěstována na cca 7,5 milionu hektarů a její produkce je značným důvodem odlesňování v tropických oblastech. Druhotný environmentální dopad má samozřejmě doprava přes oceán.
Mladé rostliny sóji na našem poli.
Naše zemědělská skupina měla v roce 2010 vyseto pouhých 150 ha, v letošním roce však byla už na více než 2 000 ha. Velkou výhodou sóji je, že se seje a sklízí v jiném ročním období než většina ostatních plodin, což umožňuje efektivnější využití strojů a zlepšuje diverzifikaci. Na našich polích najdete pouze sóju s bílými kotyledony. To znamená, že je nejen vhodná jako krmivo pro zvířata, ale také ideální k výrobě potravin. Jde o rostlinu zajímavou nejen ekonomicky, ale také ekologicky. Spotřebuje totiž méně minerálních hnojiv, neboť si z atmosféry váže svůj vlastní dusík. Sóju pěstujeme technologií přímého výsevu, abychom se vyhnuli riziku eroze půdy. Podobně jako fazole má relativně mělké kořeny.
Zajímavým ukazatelem dokreslujícím celý kontext zemědělství včetně odlesňování tropů je rozhodně letošní rozloha evropské půdy ležící ladem. Vzhledem k novému celoevropskému požadavku společné zemědělské politiky došlo k jejímu nárůstu na 4 % rozlohy zemědělské půdy, i když do roku 2023 bylo povoleno zahrnout travní porosty.
Data zasazená do kontextu umožňují pokládat správné otázky. V souvislosti s výše řečeným nás jich několik napadá. Je růst evropské poptávky po sóje a zvyšování podílu půdy ležící ladem v souladu s globální snahou o ochranu životního prostředí? Díky vlastním inovacím přece dokážeme naši půdu šetřit a udržitelně na ní hospodařit, proč tedy naše problémy a požadavky exportovat do třetích zemí?
Zaujalo nás
V této sekci najdete novinky a výběr textů a odkazů ze zemědělského světa, které nás zaujaly a rozhodně stojí za přečtení.
Zuzana Kubátová v pořadu Agenda zpovídala předsedu představenstva JTZE Jana Šimka. Rozhovor byl obsáhlý, a proto je dokonce dvoudílný. V prvním díle se můžete seznámit s naším pohledem na aktuální vývoj zemědělského trhu v turbulentních časech. Druhý díl rozhovoru se pak věnuje nejmodernějším technologiím používaným v udržitelném zemědělství současnosti.
Expertům z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se podařilo v genomu pšenice objevit tzv. rekombinační hotspot, který usnadní její křížení s planými druhy. Objev, na kterém se podíleli i estonští vědci z Tallinn University of Technology, pomůže s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu.
Prestižní časopis Nature přinesl detailní reportáž o aktuální situaci v Amazonii. V důsledku deforestace deštných pralesů a nešetrného zemědělství se prudce zvedá uhlíková stopa. Není to v žádném případě optimistické čtení, ale pro pochopení kontextu nejen zemědělství je nezbytné.
