Vážení čtenáři,
z reakcí na první číslo našeho zpravodaje víme, že největší zájem máte o témata spojená s inovacemi v metodách hospodaření s půdou. Proto se tentokrát detailněji věnujeme tomu, jak o půdu pečujeme v našem případě, jak probíhá příprava před setím nebo ochrana proti erozi a jaké technologie k tomu využíváme, abychom vždy byli schopni nejen zachovat její původní úrodnost, ale správným hospodařením i zlepšovat produkční a mimoprodukční funkce půdy. Dovolím si tvrdit, že v celé řadě případů přistupují větší zemědělci k projektům regenerativního zemědělství se vší vážností. Ostatně také při návštěvách kolegů vidím, jak se stejným zápalem hledají řešení, která jsou udržitelnější a šetrnější.
Půda pod lupou. Vzorkování, datové řady a analýzy naměřených dat nám usnadňují rychlejší zavádění šetrných postupů
Dnes existuje málo oborů lidské činnosti, které by se nedaly zlepšit na základě podrobné a řízené práce s daty. Zemědělství má v této oblasti jeden z největších potenciálů.
Abychom v JTZE získali co nejpřesnější data, naše podniky používají systém PREFARM od společnosti MJM Agro. V rámci tohoto systému provádíme jednou za 4 roky odběry půdních vzorků s přesností 1 vzorek na 4 hektary. Díky tomu pravidelně získáváme informace o obsahu základních živin, jako jsou fosfor, draslík, vápník nebo hořčík, a také o přítomné organické hmotě v půdě. Na základě analýz známe také půdní reakci, nasycenost půdního sorpčního komplexu a půdní zrnitost.
Jako doplněk systému PREFARM pak realizujeme i detailní pedologický průzkum, během kterého každý rok vytipujeme tři pozemky v různých lokalitách JTZE. Na nich analyzujeme půdní podmínky typické pro dané místo. Vykopanou půdní sondu z těchto lokací pak následně detailně zkoumáme ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně, konkrétně v Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin. Ve výsledném zobrazení PREFARMu tak vidíme aktuální stav půdy ve všech částech námi obhospodařovaných ploch. V kombinaci s dalšími daty z meteostanic, satelitních snímků a snímků z dronů jsme schopni generovat mapy pro variabilní aplikaci základních živin a dusíkatých hnojiv. Skrz ně zajišťujeme, aby hnojiva a přípravky na ochranu plodin byly aplikovány pouze tam, kde budou mít maximální užitek.
Mapy rizika půdní eroze jsou další podkladová vrstva pro hledání optimálního řešení
Vymezení erozních oblastí v portálu LPIS je další datovou vrstvou, kterou dokážeme implementovat do mapových podkladů, s nimiž denně v různých programech (PREFARM, MyJD, QGIS a dalších) pracují agronomové JTZE. Schopnost vizualizovat riziko eroze a snadno tato data sdílet umožňuje přizpůsobení hospodářských metod, úpravu osevních plánů a v konečném důsledku ochranu potencionálně ohrožené půdy.
Datové řady umožňují monitoring a zlepšování v celém procesu dekarbonizace
Snižování uhlíkové stopy a dodávka kvalitních produktů jsou stále častějšími požadavky dnešních odběratelů. Zemědělské podniky musí na tyto trendy reagovat a přizpůsobit své metody, aby byly udržitelné a zároveň konkurenceschopné. Využití pokročilých technologií a analýza půdy jsou cestou k dosažení těchto cílů. České zemědělství se vyvíjí v kontextu globálních trendů, a to i v oblasti technologií. Jejich implementace a hlavně provoz umožní rapidní posun v kvalitě tuzemského zemědělství směrem k vyšší udržitelnosti a vyšší kvalitě potravin.
Jsme rádi, že se nám díky spolupráci s univerzitami a dalšími výzkumnými organizacemi v této oblasti daří budovat kvalitní tým. Stále více lidí je schopno dát své vědomosti do služby tak základní věci, jakou je zemědělství. Nakonec i softwarovému inženýrovi by mělo záležet na tom, jak jsou pěstovány potraviny, které denně konzumuje.
Bílé zlato Hané. Pěstování cukrové řepy spojuje osvědčené metody s moderní technologií
Česká republika je jedním z předních pěstitelů cukrové řepy v Evropské unii. Svou produkcí jsme dlouhodobě soběstační a dnešní cukrovary vyprodukují stejné množství cukru jako 53 cukrovarů v roce 1989. Jen na Hané, kde hospodaříme na 4 000 ha, má pěstování cukrovky a cukrovarnictví bohatou historii a naším cílem je za pomoci nejmodernějších technologií v této tradici udržitelně pokračovat. Tento přístup uplatňujeme od prvního momentu, ještě před samotným setím, tedy už při volbě hnojiv.
Pro naše cukrové řepy používáme organické hnojení od vlastních hospodářských zvířat a z bioplynové stanice. Plodina je poté seta metodou přesného setí, kdy se nám z hlediska maximalizace výnosnosti a efektivity pěstování už několik let osvědčuje výsev 125 tisíc semen na hektar. Třetím rokem také zkoušíme průlomovou technologii zvanou Conviso. Co to ale je?
Jde o použití speciální odrůdy osiva Conviso Smart a jeho podpůrného postřiku Conviso One. Díky kombinaci tohoto osiva a postřiku musí naše postřikovače vyjíždět na pozemek pouze dvakrát. Optimalizace výjezdů strojů je jedním z předpokladů precizního zemědělství, díky němuž je půda nadýchanější a snižuje se spotřeba pohonných hmot. Hlavním bonusem této metody je ovšem výrazné snížení množství aplikovaných chemických látek. Prozatímní výsledky convisových odrůd vypadají velmi slibně a dá se předpokládat, že tuto metodu rozšíříme také na další pozemky.
Také při expedování surové řepy myslíme na hospodárnost zdrojů. JTZE patří mezi podstatné dodavatele moravských cukrovarů a ideálním způsobem přepravy z Přerova je jednoznačně vlaková doprava. Cukrovary jsou často koncipovány na příjem řepy po železnici a některé z nich jsou dnes technicky namodelovány tak, aby byly po železnici schopny přijmout 3 000 tun řepy denně.
Z pole opět do pole
Abychom se po setí mohli připravit na další úspěšnou sklizeň, rotujeme pěstování cukrové řepy na polích v 6leté periodě. To nám přináší dvě výhody – první je prevence nemocí a druhou nutriční obohacení půdy. Cukrová řepa je totiž excelentní předplodinou. Svými kořeny dosáhne zhruba do hloubky jednoho metru pod zem. Tím vytáhne hluboko uložené živiny do vrchních vrstev a zpřístupní je pro ostatní plodiny. Dále jsou její zbytky běžnou potravou pro půdní mikroby a žížaly. Potravou však může být také pro další živočichy.
Přestože je cukrová řepa pěstována pro své bulvy k produkci cukru, vytváří také tři vedlejší produkty. Chrást se dřív používal ke krmení skotu a dnes se při sklizni rozbíjí vyorávačem a zapraví se zpátky do půdy jako hnojivo. Po vylouhování bulev zbydou cukrovarské řízky. Ty se používají jako krmivo. Cukrovarnická šáma, vzniklá po zpracování, je dále výborným a certifikovaným hnojivem, protože skvěle upravuje pH kyselých půd a přirozenou cestou dodává půdě vápník. Posledním produktem je melasa, určená ke krmení či produkci bezvodého potravinářského lihu.
Inovace jako klíč k úrodné sklizni bez ohrožení půdy
Potravinářský cukr může být vyroben ze dvou základních surovin – z cukrové třtiny nebo z cukrové řepy. Zatímco třtina roste především v tropech a subtropech a přes 40 % světové produkce pochází z Brazílie, cukrové řepě se daří v mírném podnebí. Loni Evropská unie vyprodukovala 103 mil. tun cukrové řepy, z čehož 4,1 mil. tun patří České republice.
Na tuzemském trhu má cukrovarnictví velkou tradici. Na našem území se nachází 7 cukrovarů a tři z nich patří českým vlastníkům. Bilance výroby od Ministerstva zemědělství vykazuje dovoz 431 tis. tun cukru při vývozu 567 tis. tun. Index soběstačnosti se tak pohybuje kolem hodnoty 136 %.
Letošní pěstování bylo úspěšné, a to i přesto, že na jaře část výsevu vymrzla v důsledku nepříznivých klimatických podmínek, které mnozí agronomové již řadu let nepamatují. Než abychom ale přistoupili na způsoby, jak výnosy zvýšit na úkor dlouhodobého půdního hospodářství, dali jsme si za úkol najít inovativní a šetrné způsoby, jak produktivitu našich polí maximalizovat. V tomto duchu se neustále snažíme hledat nové metody, které nám umožní dlouhodobě dosahovat výborných výsledků, a to bez obětování ekosystémů, na nichž závisíme.
Zaujalo nás
Na Žatecku vznikl zajímavý projekt Pro chmel, který se zabývá efektem klimatické změny na tradiční odvětví pěstování chmele v Česku. Více informací si můžete přečíst pod tímto odkazem.
Česká zemědělská univerzita se umístila na 51. až 75. pozici v žebříčku Academic Ranking of World Universities v oblasti zemědělské vědy. Investice do vzdělání je jedním ze základních pilířů vyspělého a soběstačného státu a nás těší, že se Česká republika řadí mezi globální zemědělskou špičku.
Ministerstvo zemědělství upravuje standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu tak, aby se rozšířila přesnost erozních úrovní. V roce 2024 vzniknou kromě území s vysokým rizikem erozí a území bez rizika dvě nové úrovně s mírným rizikem. Přesnější pedologické určení umožní lepší výběr správného postupu pro šetrnější nakládání s půdou.
Evropská komise doporučila zahájení přístupových rozhovorů Ukrajiny do Evropské unie. Jednou z kritických oblastí bude bezpochyby zemědělství. V důsledku úrodné černozemě a historické absence regulací pesticidů je totiž ukrajinská půda nesrovnatelně úrodnější než půdy jiných evropských zemí.
